Jdi na obsah Jdi na menu
 


Existovala třetí možnost (jak řešit mnichovskou krizi v září 1938)

   Přijetí Mnichovské dohody v září/říjnu 1938. V české historii stále palčivé a diskutované téma. Měli jsme odmítnout? Neměli jsme odmítnout? Měli či neměli jsme bojovat? Bylo rozhodnutí československé vlády kapitulovat bez boje správné? Zastánci tohoto řešení tvrdí, že ano. Jeho odpůrci míní, že ne a že Československo mělo klást vojenský ozbrojený odpor.

   Existovala ovšem ještě třetí možnost, jak tuto situaci řešit, která nebývá zmiňována (alespoň já sám jsem ji nikde neslyšel ani nečetl). Podmínky rozhodnutí tehdejších čtyř velmocí přijmout a následně učinit tato opatření: zničit veškerý zbrojní průmysl a potom armádní výzbroj a výstroj, a to z důvodu, aby nic z toho nacistické Německo nemohlo použít. Tento krok by podle mého názoru přispěl k porážce nacismu více než vojenský ozbrojený odpor a na rozdíl od něj by se obešel bez lidských a materiálních ztrát.

 

České zbrojovky během války

   Československý zbrojní průmysl patřil k nejvyspělejším na světě. Po okupaci českých zemí v březnu 1939 se jej samozřejmě zmocnili Němci.

   V období 2. světové války se v Protektorátu Čechy a Morava vyrobilo 25 % (!) německé zbrojní výroby. Tedy každou čtvrtou německou zbraň a náboj vyrobili v Čechách čeští dělníci.

   Není třeba velké představivosti k uvědomění, jaký přínos to pro nacisty byl.

 

Československé zbraně v rukou nacistů

   Podívejme se, jakou výzbrojí disponovala československá armáda v září 1938 (jednalo se o nejmodernější výzbroj):

zb-vz.-30.jpg

Československý lehký kulomet ZB vz. 26 (a ZB vz. 30) patřil k nejlepším své doby.

 

zb_vz._26_waffen-ss.png

Vojáci Waffen-SS při střelbě z čs. lehkého kulometu.

 

pistole

207 200

pušky

762 000

ruční granáty

1 536 300

lehké kulomety

30 500

těžké kulomety

8 800

protitankové kanóny

780

pevnostní protitankové kanóny

227

protiletadlová děla

490

obrněné automobily

66

tančíky

70

tanky

347

minomety

1 110

horská děla

279

lehká a těžká děla

1 855

nejtěžší děla a moždíře

41

stíhací letouny

326

bombardovací letouny

155

zvědné a pozorovací letouny

320

 

   Společně s taktéž nejmodernější výstrojí se jí zmocnila německá armáda. (originální tabulka zde).

 

Československé tanky součásti Blitzkriegu

   Součástí válečné kořisti byly i československé tanky LT vz. 35 a LT vz. 38. Oba dva Němci zařadili do svých služeb pod jmény PzKpfw 35(t) a PzKpfw 38(t).

První tank LT vz. 35, který byl lepší než německý Panzer I a Panzer II, padl do německých rukou v počtu 244 kusů. Nasazen byl při dobývání Evropy i během operace Barbarossa.

pzkpfw-35-t-.gif

LT vz. 35 v německých rukou.

 

   LT vz. 38 (taktéž lepší než Panzer I a Panzer II) byl v březnu 1939 ve fázi výroby. Do srpna 1939 obdržela německá armáda 78 kusů. Sériová výroba pokračovala i během války a celkem se v Protektorátu vyrobilo 1 396 těchto tanků.

pzkpfw-38-t-.jpg

Původní LT vz. 38 během operace Barbarossa před branou kolchozu.

 

Německé obrněnce na podvozku LT vz. 38

   Na základě podvozku tanku LT vz. 38 (nebo jeho upravené verze) vznikla další německá obrněná technika: protiletadlový tank Flakpanzer 38(t), stíhače tanků Marder III a Hetzer a samohybné dělo Grille. V tabulce níže jsou uvedeny počty vyrobených kusů:

 

Flakpanzer 38(t)

141

Marder III

1 561

Hetzer

2 800

Grille

474

 

flakpanzer-38-t-.jpg

protiletadlový tank Flakpanzer 38(t)

 

marder-iii.jpg

stíhač tanků Marder III

 

hetzer.jpg

Hetzer. Tento stíhač tanků se v Protektorátu vyrobil v počtu přesahující 2 800 kusů.

 

grille.jpg

samohybné dělo Grille

 

   Kromě těchto základních vznikly další vozy v malém počtu, jako např. průzkumný vůz Aufklärungspanzer 38(t) (70 kusů) nebo plamenometný tank Flammpanzer 38(t) Hetzer (20 kusů).

aufklarungspanzer-38-t-.jpg

průzkumný vůz Aufklärungspanzer 38(t)

 

flammpanzer-38-t--hetzer.jpg

plamenometný tank Flammpanzer 38(t)

 

   Veškerá obrněná technika včetně PzKpfw 38(t) vznikala v bývalé ČKD.

   Dále se v ukořistěném českém zbrojním průmyslu vyráběly další zbraně a samozřejmě munice (nutno dodat, že na území Protektorátu byla přesunuta výroba i odjinud).

 

Závěr

   Ukořistění československého vojenského materiálu, zbrojovek a zbraní obrovsky zvýšilo válečný potenciál nacistického Německa (jeden bývalý čs. důstojník po válce prohlásil, že "Němci se vyzbrojili teprve u nás"). Jeho zničením před německou okupací se tomu mohlo zabránit.

   Netroufnu si tvrdit, jak by se válka vyvíjela, kdyby se naši političtí a vojenští činitelé k tomuto kroku, který by se obešel bez lidských a materiálních ztrát a přispěl by k porážce nacismu více než ozbrojený odpor, odhodlali. Určitě by to na ni měli velký vliv a možná, že by se některé její události vyvíjeli jinak.

 

 

Údaje o zbraních a obrněné technice:

 

www.fronta.cz

www.panzernet.net