Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zhodnocení mnichovských událostí roku 1938

26. 10. 2016

hrabacov.jpg

Okupace čs. pohraničí (Hrabačov, listopad 1938)

 

kopie originálu (1) - ZDE

kopie originálu (2) - ZDE

kopie originálu (3) - ZDE

 

František Ptáček v hodnosti poručíka jezd. se svým Panošem, Komárno 1937.

frantisek-ptacek.jpgProfesor Masaryk a naše osvobození.

   Před 1. světovou válkou se český národ snažil získat více samostatnosti - asi na úroveň samostatnosti maďarské v rámci Rakouska.

   Teprve za války, kdy pluky doplňované českými vojíny bylo možno projevit odpor a tak na všech frontách, zejména na východní - proti Rusku - docházelo k českým přechodům na ruskou frontu. Tím se dostávalo mnoho našich mužů do zajetí a poněvadž Češi zaměstnaní v Rusku, aby nevstupovali do ruské armády, založili svoji takzvanou "Družinu", ve které bojovali po boku ruských vojsk. Vynikající čin byl boj Čechů "u Zborova", kde byla prokázána snaha účinně bojovat proti Rakušanům. To přimělo české zajatce ke vstupu do Družiny - čímž se počet velmi zesílil.

   Využil toho profesor Masaryk a ve spolupráci s Dr. Benešem a slovákem Štefánikem vytvořili České legie v Rusku. Současně tak byly vytvořeny legie v Itálii a ve Francii. Tím, že prof. Masaryk a jeho spolupracovníci měli velmi dobré styky se západními politiky a viděli, jak všichni na Západě jsou proti komunismu, tak i oni, aby získali pomoc pro vytvoření českého - respektive československého státu, nemohli podporovat komunismus u nás.

pevnost.jpg

 

   Vždyť jak Francie, tak Británie a Spojené státy americké měly obavy z této politické situace. Proto naše nová republika měla velmi dobré styky zejména s Francií a vůbec se západními státy.

   Proto když v roce 1938 obyvatelé Sudet - tedy většina Němců - chtěla připojení k Říši  - a Hitler hrozil, že si i válkou donutí připojení Sudet k Říši, ale že válku nechce, tak jak politikové Francie, tak Velké Británie nám jasně řekli, že nám vojensky nepomohou, ale naopak, že souhlasí s požadavky Hitlera - tak i sudetských Němců.

   Poněvadž Dr. Beneš, druhý prezident republiky - tuto situaci velmi dobře znal, tak i přes ochotu národa jít do války, se rozhodl pro kapitulaci před válkou.

   Ona armáda sice byla velmi dobře vyzbrojena, ale prakticky 1/3 vojáků (téměř) byla německé národnosti a na tyto vojáky nebylo stoprocentní spolehnutí.

cs.-kulomet.jpg

 

   Kromě toho stavba pevností v pohraničí nebyla tak jistou překážkou, jak se předpokládalo. Jednak nebyla ještě dokončena, ale již nový způsob války - "letectvo" se pevností nemuselo tolik obávat. To všechno pan president dobře věděl a v té situaci rozhodnout o zničení národa mu jeho odpovědnost nedovolila.

   Německé letectvo by dokázalo v krátké době rozbít Prahu a jiná důležitá místa. Vždyť špionážní služba Němců byla velmi dobrá a v naší zemi měla mnoho příznivců. Vždyť v armádě sloužilo dosti důstojníků německé národnosti, kteří sice byli "loajální" v době míru, ale v nastalé situaci je otázka, jak se zachovají.

   Kromě Němců byli odpůrci naší republiky Rakušané, Maďaři, Poláci a i část politiků na Podkarpatské Rusi byla proti republice. Postoj Slováků také nebyl úplně jasný, takže opravdu p. president Beneš nemohl jednat jinak.

   Dějiny mu daly za pravdu.

chamberlain.jpg

Britský premiér Neville Chamberlain po návratu z Mnichova, kde podepsal dohodu o podstoupení Sudet Německu. "Zachránil jsem mír pro naše dny!", prohlašoval. Ani ne za rok začala 2. světová válka.

 

Sepsáno v listopadu 2008 panem Františkem Ptáčkem.